|
| |
|
| |
|
|
Role národních parlamentů v legislativě EU
ZÍMOVÁ, Kristýna
Hlavním cílem předkládané diplomové práce byla analýza rolí národních parlamentů v legislativním procesu Evropské unie a posouzení do jakých oblastí a jakými způsoby mohou národní parlamenty ovlivnit obsah a podobu sekundárního práva. V teoretické části je popsán historický vývoj postavení národních parlamentů v Evropské unii a vymezení současných rolí. V praktické části byla provedena analýza zapojení a aktivity národních parlamentů v EU. První část analýzy je věnována českým parlamentním komorám a jejich úpravě pro zapojení do unijního legislativního procesu. Druhou částí analýzy byl zkoumán kontrolní mechanismus pro subsidiaritu. Poslední část analýzy zkoumala celkové zapojení národních parlamentů do legislativního procesu za sledované období 2014-2018.
|
|
|
Sociálně etické aspekty welfare state
GALÍKOVÁ, Alice
Diplomová práce se zabývá sociálně etickými aspekty welfare state. V úvodní části je charakterizován sociální stát, jeho historie, postoje k němu a je uvedena základní typologie sociálního státu. Hlavní stať je rozdělena na tři části, a to člověk, rodina a stát vzhledem k sociálnímu státu. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na popisnou část a část sociálně etické kritiky vlivu welfare state, jež byla cílem práce. Ze všech třech pohledů na tuto problematiku vyplynulo převažující negativní působení současného, tedy přebujelého sociálního státu. Je to především ztráta odpovědnosti za svůj život, ztráta motivace k práci, vlastní iniciativy a tvořivosti, vytváření závislosti na sociálních dávkách. Je zřejmý zcela zásadní a negativní vliv na funkčnost rodiny, jejíž sociální role ve většině převzal stát. Zhoubné se ukazuje neustálé navyšování výdajů na sociální zabezpečení výměnou za politickou podporu levicových stran ve volbách; tato skutečnost může v posledku ohrožovat demokratický vývoj země.
|
|
|
Princip subsidiarity správního řádu
Jemelka, Luboš ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Jemelka, L. Princip subsidiarity správního řádu, disertační práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2012 V této disertační práci se zabývám principem subsidiarity správního řádu a tedy otázkou, zda a v jakém rozsahu se obecný předpis o správním řízení používal, používá, resp. měl by se používat v jednotlivých správních řízeních a jiných postupech správních orgánů. K tomuto tématu, které je mi profesně blízké, přistupuji z různých úhlů pohledu a snažím se v něm skloubit pohledy praktické i právně teoretické a nahlížet na české správní řízení de lege lata i de lege ferenda. Na úvod práce charakterizuji základní pojmy mající význam pro vyjádření vztahu mezi právními předpisy. Zdůrazňuji především možné významy pojmu subsidiarita a zejména pak jeho význam, který lze vyjádřit pravidlem lex specialis derogat legi generali. Věnuji se pak také dalším pojmům, jak je odkaz, analogie apod. Ve svém pohledu na působnost a s ním související subsidiaritu správního řádu se neomezuji pouze na současnou právní úpravu, ale poukazuji rovněž na to, zda a v jaké podobě platil princip subsidiarity správního řádu v minulosti, resp. jak se přístup k němu vyvíjel v čase. Je proto nezbytné zmínit úpravu předchozích správních řádů - zejména správního řádu z roku 1928, 1955 a 1960. Historický pohled na...
|
|
|
Klasifikace venkovských obcí dle rozvojového potenciálu
Skála, Vít ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Majerová, Věra (oponent) ; Kupčák, Václav (oponent)
Problematika venkovských obcí se v ČR týká cca 5,8 tisíce obcí, tj. 93 % všech obcí v ČR, které pokrývají více než tři čtvrtiny území ČR, a ve kterých žije přes 3 mil. obyvatel, tj. více než třetina celkové populace ČR. Přesto, že existuje shoda, že venkov se potýká s řadou problémů, které ovlivňují životy tak velkého počtu lidí na tak velkém území, není tomuto tématu stále věnována adekvátní pozornost. To potvrzuje skutečnost, že v ČR dosud není přijata jednoznačná definice venkova a že řešení problematiky venkova není prioritou programů politických stran. Naléhavost řešení problémů se však v posledních letech stupňuje, s čímž souvisí i množství vědeckých týmů, které usilují o sofistikovaný popis problémů, se kterými se venkovské obce potýkají. Jsou definovány různé typologie venkovů, jsou hledány řešení jak vyrovnávat objektivními metodami nalezené disparity mezi různými oblastmi, existují snahy jak měřit rozvojový potenciál obcí. Předložená práce se řadí k těmto iniciativám a smíšenými výzkumnými metodami za využití především případových studií z 18 malých obcí nacházejících se ve třech různých krajích ČR bylo nalezeno 10 ukazatelů, které se jeví jako vypovídající o rozvojovém potenciálu konkrétních obcí. Z těchto ukazatelů1 byl vytvořen index rozvojového potenciálu obci (IRP). Ověření...
|
|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté
Tetourová, Eva ; Král, Richard (oponent)
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...
|
|
|
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté
Tetourová, Eva ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...
|
|
|
Česko-bavorské vztahy v oblasti regionálního rozvoje po roce 1990
Křížová, Diana
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Českou republikou a spolkovou zemí Bavorsko na úrovni bilaterální i multilaterální a vzájemné spolupráce regionů časově od roku 1990 po současnost. Cílem práce je provést analýzu v oblasti bilaterálních vztahů a kontaktů mezi Českou republikou a Bavorskem, provést obsahovou analýzu dokumentů a vývoje přeshraniční spolupráce ve vybraných regionech. Důležitou součástí práce je komparace území a historický vývoj, význam vzájemných smluv a profil nástrojů spolupráce. Vývoj česko-bavorských vztahů je následně diskutován s přihlédnutím na roli Evropské unie a s pohledem budoucích možných řešení k efektivnější spolupráci.
|
host ::
RSS.